Česko má za sebou měsíc předsednictví v EU. Jak ukázal průzkum STEM, Češi chtějí, aby vláda tuto roli využila hlavně k řešení energetické krize. Naopak poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do sedmadvacítky podle nich počká.

Za nejdůležitější úkol českého předsednictví považuje 79 procent dotázaných „řešení sociálních dopadů energetické krize“. Toto téma má zcela univerzální ohlas napříč společností, i u odpůrců evropské integrace.

„Jednoznačně to vychází z domácího vývoje cen. Češi doufají, že nám Evropa v této situaci bude krýt záda. Podle našich dat musí začít výrazně šetřit čtyři pětiny populace, tedy i ti lépe situovaní,“ vysvětluje sociolog Nikola Hořejš.

Data vycházejí z průzkumu agentury STEM ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, kterého se zúčastnilo 1021 obyvatel od 20. do 30. května 2022, tedy před samotným začátkem českého předsednictví v Radě EU.

S energetickou bezpečností také souvisí, že 57 procent veřejnosti chce po vládě urychlení přechodu k zelené energetice. Návrhy, které ho mají umožnit, budou v příštích měsících na programu českého předsednictví.

„Obnovitelné zdroje jsou nyní zjevnou alternativou k fosilním palivům nejen kvůli klimatické krizi, ale i proto, že zvyšují energetickou soběstačnost Česka. A soběstačnost v energiích v Evropě si teď přeje 82 procent Čechů, což je mnohem více než ještě vloni v létě,“ vysvětluje Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.

Naopak téma, které se ve vládním výčtu vládních priorit objevuje na prvním místě – tedy poválečná obnova Ukrajiny a podpora jejího vstupu do Evropě unie – pro Čechy zásadní není. Aby se na Ukrajinu během svého předsednictví v Radě EU zaměřila, žádá po tuzemské vládě jen zhruba třetina veřejnosti.

S vysokou společenskou poptávkou se ale potkává vládní priorita nazvaná „strategická odolnost evropské ekonomiky“. To znamená, že by EU měla podle dotázaných usilovat o zlepšení bezpečnosti dodávek surovin a součástek nezbytných pro bezproblémové fungování českého průmyslu, například automobilového. Toto téma skončilo na pomyslném třetím místě žebříčku veřejností poptávaných témat.

„Fakt, že 68 procent veřejnosti podporuje úsilí o snižování závislosti na jednom či několika málo dodavatelích surovin či součástek, odráží obavy z dalšího vývoje vztahu nejen k Rusku, ale třeba i k Číně. Z obou zemí nyní Evropa dováží nejen ropu a plyn, ale také řadu dalších kritických surovin. Jsou mezi nimi i vzácné zeminy, což jsou suroviny nezbytné při výrobě elektromotorů nebo elektrických generátorů,“ vysvětluje Truchlá.

Velkou podporu – druhé místo – pak Češi dali vládě v tom, aby usilovala o dodržování demokratických pravidel v jednotlivých zemích unie a dbala na ochranu nezávislosti médií. „Zde se odráží především to, že ani v České republice nemají lidé dlouhodobě pocit, že by soudy a instituce fungovaly férově a spravedlivě. Češi mají podle dat jisté pochybnosti o stavu demokracie třeba v Maďarsku a Polsku, ale nepovažují to zatím za úplnou tragédii,“ uvádí sociolog Hořejš.

Agentura STEM v průzkumu také zjišťovala, o jaké informace týkající se EU mají Češi největší zájem. Zatímco zprávy o různých jednáních je tolik nezajímají, rádi by se dozvěděli více o tom, jaké benefity Česko z členství v unii má, zejména kolik peněz země z EU ročně získává.